|
|
Z historie těžby, zpracování a využití rašeliny v jižních Čechách ve 20. století
PETRÁŠEK, Karel
Diplomová práce popisuje vývoj historie rašelinového průmyslu v jižních Čechách na pozadí hospodářských dějin od začátku 20. století do roku 1960. Autor rozdělil text do tří hlavních částí. První část definuje důležitost rašelinišť v krajině a analyzuje vývoj jejich právní ochrany. K té je přidán obecný vývoj rašelinového průmyslu několika evropských států, jež slouží jako základ pro porovnání situace na území Československa. V druhé části je zařazen rozbor jihočeského rašelinářství první poloviny minulého století. Na základě příkladů z více těžebních oblastí a široké škály archiválií autor popisuje rozdíly ve vnímání suroviny, těžebních přístupech, organizaci těžby a každodenního života dělníků. Z těchto poznatků jsou vyvozeny obecné závěry mající za cíl vytvořit ucelený obraz situace. Poslední část je věnována rozboru vlivů měnící se poválečné situace v politice a hospodářství na rašelinovou produkci. Změny, které dopadly na rašelinový průmysl v padesátých letech 20. století, jsou přiblíženy na konkrétních osudech živnostníků a rašelinových závodů. Ty zaujaly místo drobných podnikatelů jako jediných producentů suroviny ve zbytku století v Československu.
|
|
|
Metodika ke zpracování archivních materiálů o historickém využívání lesních majetků
Suchánková, Silvie ; Vild, Ondřej ; Szabó, Péter ; Chudomelová, Markéta ; Hédl, Radim
V důsledku klimatických změn dnes lesnictví čelí překotným změnám prostředí, jejichž vyvrcholením jsou kůrovcové kalamity. Více než kdy dříve je dnes třeba mít o lesích kvalitní informace, aby bylo možné zavádět účinná adaptační opatření na měnící se podmínky. Znalost historie umožňuje pochopit současnou situaci a lépe o les pečovat. Metodika přehledně shrnuje, jak informace o lesní historii získat a využít. Podává úvod do studia archiválií v českých archivech a poskytuje návod pro samostatné studium. Zaměřuje se na popis archivní sítě v České republice, seznamuje s archivními pomůckami a archivní terminologií. Dále uvádí důležité online databáze a radí, jak postupovat při práci v archivu a při práci s historickými prameny. Nakonec představuje příklad využití archivních materiálů na rozsáhlé databázi LONGWOOD, obsahující data o moravských a slezských lesích.
|
|
|
Diverzita vegetace zaniklých sídel
Poslová, Kateřina ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kačmar, Martin (oponent)
V bakalářské práci se zabývám vlivem hospodaření a zaniklého osídlení na vegetaci. Pozornost věnuji sídlům různého typu a stáří - od starověkých sídlišť, přes středověké hrady a vesnice, až po vesnice opuštěné v novověku. Dále se v ní zabývám diverzitou, složením a vývojem rostlinných společenstev a ovlivněním půd. Zajímá mě též otázka vytrvalosti antropogenního vlivu na krajinu. Osídlení a s ním spojené hospodaření velmi ovlivňují krajinu. Mění diverzitu vegetace, vlastnosti půd i reliéf krajiny. Tyto změny mohou být dlouhotrvající, možná i nevratné. V zaniklých sídlech dochází k akumulaci živin a ke zvyšování pH. Ve všech se také nalézá mnohonásobně více nitrofilních a ruderálních druhů než v okolních starobylých lesích. Člověk svým působením může obohacovat diverzitu vegetace v krajině. Směr dalšího výzkumu by mohl směřovat k vzájemnému porovnání vlivu stejných typů sídel v krajinách s různým podložím a klimatem. Klíčová slova: zaniklá sídla, středověké hrady, vesnice, diverzita, vegetace, sekundární les, historické hospodaření, živiny, pH
|
|
|
Diverzita vegetace zaniklých sídel
Poslová, Kateřina ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kačmar, Martin (oponent)
V bakalářské práci se zabývám vlivem hospodaření a zaniklého osídlení na vegetaci. Pozornost věnuji sídlům různého typu a stáří - od starověkých sídlišť, přes středověké hrady a vesnice, až po vesnice opuštěné v novověku. Dále se v ní zabývám diverzitou, složením a vývojem rostlinných společenstev a ovlivněním půd. Zajímá mě též otázka vytrvalosti antropogenního vlivu na krajinu. Osídlení a s ním spojené hospodaření velmi ovlivňují krajinu. Mění diverzitu vegetace, vlastnosti půd i reliéf krajiny. Tyto změny mohou být dlouhotrvající, možná i nevratné. V zaniklých sídlech dochází k akumulaci živin a ke zvyšování pH. Ve všech se také nalézá mnohonásobně více nitrofilních a ruderálních druhů než v okolních starobylých lesích. Člověk svým působením může obohacovat diverzitu vegetace v krajině. Směr dalšího výzkumu by mohl směřovat k vzájemnému porovnání vlivu stejných typů sídel v krajinách s různým podložím a klimatem. Klíčová slova: zaniklá sídla, středověké hrady, vesnice, diverzita, vegetace, sekundární les, historické hospodaření, živiny, pH
|
host ::
RSS.